...Očkování jako takové obecně doporučuji jako jeden z možných způsobů, jak se vypořádat se
současnou epidemií SARS-COV-2. Ale velmi důrazně doporučuji respektovat obecné
kontraindikace očkování, včetně konkrétních týkajících se SARS-COV-2. Pokud se očkování
bude individualizovat, nebudeme čelit nežádoucím účinkům, které jinak velmi nahrávají
odmítačům očkování.
Konkrétně doporučuji tento postup:
1. Neočkovat osoby, které prokazatelně onemocnění COVID-19 prodělaly v minulosti, cca
v odstupu 12 měsíců, potvrzené buď PCR testem nebo ELISA testem IgG/IgA.
2. Neočkovat osoby, které prodělávají akutní infekční onemocnění jakéhokoliv původu
(tj. příznakové osoby – teplota, kašel, rýma, pneumonie, průjmy atd.) , a to a nejméně
2 týdny po odeznění příznaků.
3. U osob, které jsou ve velkém riziku infekce SARS-COV-2, doporučuji před případným
očkováním provést: aspoň orientační test na protilátky z kapky krve (nebo ELISA test
na protilátky IgG a IgA, dle možností) : pokud vyjde pozitivní, není třeba očkovat.
Pokud vyjde negativní, doporučuji provést antigenní test z výtěru z
nosohlatanu: pokud vyjde pozitivní, tak ověřit PCR, pokud i tak vyjde pozitivní,
neočkovat v dalších 12 měsících. Tento postup doporučuji i jinak zdravým osobám,
které váhají, zda se mají nechat očkovat proti coronaviru, s vědomím senzitivity a
specifity testů i laboratorních chyb...
4. Osobám s jakýmikoliv výraznějšími alergickými reakcemi v minulosti (nejen na vakcíny)
doporučuji před očkováním (cca 2 h před aplikací) podat antihistaminika typu
Zyrtec, Zodac, Dithiaden...
5. Osoby na imunosupresivní léčbě nebo imunodeficitní pacienti: konkrétní případy řešit
s ošetřujícím lékařem. Obecně lze říci, že kontraindikace očkování zde prakticky nejsou,
maximálně se může stát, že očkování nebude účinné. U všech schválených vakcín
nejde o živé očkovací látky, které by mohly imunosuprimovaným pacientům uškodit.
6. Pacienti s neurologickými chorobami typu demyelinizačních onemocnění: s očkováním
bych počkala na vyhodnocení dlouhodobějších nežádoucích účinků. Obecně platí, že
pacienti s autoimunitními chorobami včetně těch, kteří jsou na biologické léčbě,
neprodělávají infekci koronavirem vážněji než jiné nerizikové skupiny, a proto si
myslím, že přirozená infekce tyto pacienty neohrožuje více než očkování.
7. U seniorů nad 75 let preferuji očkování (pokud neprodělali prokazatelně coronavirovou
infekci viz bod 1) bez dalšího zkoumání zdravotního stavu kromě případné aktuálně
probíhající jakékoliv infekce /bod 2).
8. Kterou vakcínu preferovat? To je na velkou debatu. mRNA vakcíny (Pfizer/Biontech,
Moderna) mohou být spíše neúčinné, než škodlivé. Pokud jde o vakcíny na bázi
adenovirového vektoru (Sputnik, Astra-Zeneca/Oxford) – ty mají potenciál indukovat i
buněčnou imunitu proti coronaviru, těm bych dala přednost např. u pacientů
s protilátkovými imunodeficity. Ale na vyhodnocení, která vakcína a v které indikaci je
lepší, si budeme muset počkat.
9. Očkování dětí a mladistvých: zatím nedoporučuji. Infekce u nich probíhá velmi mírně a
o vedlejších dlouhodobých následcích očkování nemáme dostatek informací. Budou-li
očkovány rizikové skupiny, zejména senioři, pak nehrozí, že to „děti“ na ně přenesou.
10. Znovu zdůrazňuji, že individuální přístup k očkování proti coronaviru by mohl předejít
řadě komplikací, které by ještě více nahrávaly odmítačům očkování. A tomu se musíme
jako lékaři velmi bránit, protože očkování obecně považuji za největší vynález lidstva,
který přispěl k eradikaci tak závažných infekcí, jako jsou pravé neštovice, tetanus,
příušnice, spalničky nebo dětská obrna.
11. Vycházím ve svém doporučení ze svých 35-letých znalostí klinické imunologie a
zkušeností očkovacího centra Ústavu imunologie FN Motol. Nejde o oficiální stanovisko
odborných společností.
Prof. MUDr. Jiřina Bartůňková, DrSc., MBA
Přednostka Ústavu imunologie 2. LF UK a FN Motol, Praha
21.12.2020
