Projekt VOSTOK OIL . . .
Zatímco světová média jsou zahlcena informacemi, které ve své většině mají za cíl odvádět pozornost veřejnosti od skutečných problémů a jejich řešení, dějí se téměř bez publicity pro budoucnost zásadní události. O současném Rusku se dozvídáme vesměs jen negativní věci, o škodlivosti Putinovského režimu, demonstracích za Navalného, nebo o sankcích. Celá operace Navalnyj je součástí celkového plánu na zastavení projektů, jež v tichosti a bez povšimnutí realizuje Putinovské Rusko. Cílem nekonečných provokací je destabilizace země a změny na nejvyšších místech. Úspěchy jako je vynalezení první vakcíny proti Covidu-19, nedávné ohlášení vytvoření supervakcíny na Covid-19, nebo nesporné úspěchy ve vývoji nových druhů zbraní jsou jen malými problémy dnešních vládců světa. Zcela zásadním problémem je však Putinův megaprojetk VOSTOK OIL, kterého spuštění je plánováno na rok 2024. Spuštění tohoto projektu zásadním způsobem otřese s pozicemi zemí na žebříčku peněz, moci a dělby vlivu na další vývoj světa. Mezi zasvěcenými je tento projekt nazýván stavbou století.
Že jste o něm ještě neslyšeli, i když si jeho realizace vyžádala obrovské přesuny pracovních sil (400 tisíc pracovníků), naprosto extrémní výstavbu dopravních a energetických sítí? V nově zřízené loděnici Zvezda vznikají nové ledoborce a ledoborné tankery jako houby po dešti a nově otevřené ocelárny chrlí tisíce tun oceli. Ani přátelé, ani nepřátelé Ruska o tomto projektu dnes příliš nemluví, i když každý z jiného důvodu. Miliardy tun nejkvalitnější ropy, o jejíž existenci se vědělo již za dob Sovětského svazu, které se nacházejí v Arktických územích Ruské federace, budou v roce 2024 vpuštěny na světové trhy s touto surovinou.
Ekologické šílenství a snahy o urychlené zavádění elektromobility v Evropě, mají za cíl snížit poptávku po ropě a tím snížit geopolitické dopady spuštění projektu Vostok-Oil. Ne životní prostředí a zájem o člověka, ale boj o velmocenská postavení, geopolitický vliv a peníze jsou hybateli těchto zcestných a zdánlivě pozitivních opatření. Projekt Vostok-Oil ještě není zdaleka hotov, a již přináší první změny. Po volebním puči v USA a odstranění Trumpa, který nebyl ochotný k použití těch nejodpornějších praktik a vojenské síly k zastavení projektu, se objevují zprávy o plánech preventivních úderů NATO na Kaliningradskou oblast a následný vpád do Ruska. Destabilizace Běloruska a jeho vojenské obsazení je také jedním z kamínků této mozaiky. V Bruselu se ale pomalu začínají alespoň zasvěcení, zamýšlet nad možnou změnou postoje. Konflikt s Ruskou federací by zdevastoval i Evropu a USA již nejsou vnímány jako jediný a neohrožený pán světa, díky svým vnitřním problémům a finanční situaci. Putinův online projev pro Davoskou schůzku mocných s nabídkou alternativního uspořádání světa a spolupráci z ledna t.r., který byl v tichosti akceptován světovým velkokapitálem, jako i neochota větší části vedení EU zavádět další sankce v souvislosti s provokacemi v kauze Navalnyj, dávají tušit, že svět stojí před historickou změnou poměrů sil, nebo před rozvratem nevídaných rozměrů.
Hodiny tikají, rok 2024 se blíží a nám nezbývá než doufat, že mocní alespoň z pudu sebezáchovy a pro mamon, když už ne z ušlechtilejších pohnutek nedovolí, aby pár šílenců chtělo své problémy řešit silou. Jak víme z historie, obdobný projekt jako dnes Putinův Vostok-Oil, byl v minulosti spouštěčem I. světové války. Jakkoli se oficiální historiografie snaží mlžit a tvrdit, že spouštěčem I. světové války byl atentát v Sarajevu, tak pravou příčinou byl projekt železnice Berlín-Bagdád, jež si kladl za cíl přemísťovat ohromná množství ropy, tak jako Putinův Vostok-Oil. Vlastní atentát v Sarajevu byl již jen dílem tajných služeb s cílem ozbrojený konflikt v Evropě vyvolat.
Z našich médií se nedozvíte ...
Ruský velvyslanec v OSN Vitalij Čurkin svým komentářem ve čtvrtek usadil britského vyslance při OSN Matthewa Rycrofta i novou americkou vyslankyni Nikki Haleyovou, která nahradila Samanthu Power. Informaci o menší roztržce a rozdílných názorech v OSN přinesl portál Politikus.
Britský vyslanec Matthew Rycroft se totiž znovu začal zabývat otázkou Krymu a obvinil Rusko odpovědnosti za krizi na Ukrajině. Vitalij Čurkin upozornil, že problémy na Ukrajině nastaly až poté, co Západ a USA vyprovokovaly Majdan a státní převrat na Ukrajině. Pak Vitalij Čurkin Mattheewovi Rycroftovi navrhl, aby šla Velká Británie příkladem a pokud chce kritizovat Rusko ohledně Krymu, aby vrátila Falklandy Argentině, Gibraltar Španělsku, "odanektovala" oblast Kypru a britské ostrovy v indickém oceánu, které Britové drží v rozporu s nařízením OSN, protože si na ostrově Chagos udělali vojenskou základnu. Vitalij Čurkin upozornil, že až když Británie splní tyto podmínky, může něco doporučovat Rusku a od Ruska něco žádat.
Americká vyslankyně Nikki Haleyová při OSN rovněž otevřela téma Krymu, ji však Vitalij Čurkin upozornil na slova americké ústavy, kde zazněla tak "nádherná slova My národ". Obyvatelé Krymu jsou také národem a v referendu 93 % obyvatelstva vyjádřilo svůj souhlas se znovusjednocením s Ruskem. Krym nezákonně předal administrativní Ukrajině bývalý sovětský prezident Nikita Chruščov. Referendum na Krymu se uskutečnilo podle všech mezinárodních zvyklostí, na rozdíl od Kosova, kde se žádné referendum neuskutečnilo a území se nezákonně odtrhlo od Srbska, protože tak si to svého času USA a Západ přály.
Svět se evidentně mění a Rusko i Čína se nemíní podřizovat americkým či britským rozmarům. Strašit mohou chudé africké země, na Rusko a Čínu to nefunguje, stejně jako to nefungovalo ani na Sýrii!
